Místo a čas děje |
Čandrapur v Indii, Marabarské jeskyně,
druhé desetiletí 20. století |
Hlavní postavy |
profesor Cyril Fielding, muslimský
chirurg dr. Azíz, dr. Callendar se svou ženou, Adéla,
její snoubenec Ronnie Heaslope, jeho matka pí.
Moorová |
Děj |
Do Čandrapuru přijíždí
mladá dívka Adéla za svým (možná)
budoucím snoubencem Ronniem spolu s jeho matkou, která by
sňatek uvítala co nejdříve. Paní Moorová se
v mešitě náhodou potká s dr. Azízem, se
kterým se spřátelí. V anglické kolonii se
koná večírek. Jsou pozváni i místní,
dle Angličanů domorodí, představitelé, ale večírek
končí rozpačitě. Proto se tolerantní a
osvícený profesor Fielding snaží o opačný
postup. Doktoru Azízovi se podaří pozvat obě Angličanky
na návštěvu známých jeskyní. Od
počátku se však nic nedaří. Fieldingovi ujede vlak
a na místo dorazí později. Během výletu dojde k
nečekanému odjezdu slečny Adély zpátky do města.
Po návratu vlakem zpět je Azíz zatčen a obviněn z pokusu
o (pravděpodobně) znásilnění slečny Adély.
Celá anglická kolonie jej okamžitě odsoudí.
Jedinými světlými výjimkami jsou Fielding,
který se jej snaží dostat z vězení, a také
paní Moorová. Její aktivita se však vůbec
nelíbí jejímu synovi, který ji raději
posílá zpátky do Anglie. Ona však
umírá ještě během plavby po moři.
Místní obyvatelé v tom vidí znamení
a oslavují ji jako bohyni. V následném procesu s
Azízem dojde ke skandálu, když slečna Adéla z
neznámého důvodu odvolá své
obninění. Je za to vyobcována z místní
komunity a vrací se do Anglie. Bohužel však také
dochází k rozepři mezi Fieldingem a Azízem.
Fielding odjíždí do Anglie, kde si bere za ženu dceru
paní Moorové. Azíz však jeho zprávy
špatně pochopí a domnívá se, že si vzal
Adélu. Fielding se po 2 letech vrací i s manželkou do
Indie, Azíz však usmíření
odmítá, neboť byl kdysi uražen ve své
muslimské víře... |
Forma díla |
román, rozdělený do 3 knih. Vícerozměrné vyprávění : 1. kritika vize sbratření všech lidí a uskutečnění celosvětové demokracie, neboť ukazuje, kam se tato vize dostala 2. rozmístění dvou protichůdných táborů - povýšenecká anglická menšina (Callendar, Ronnie, rádoby moderně intelektuální Adéla, na druhé straně Azíz, který jen s potížemi snáší ponižování ve vlastní zemi. Mezi nimi se pohybují dva sympatičtí a sympatizující hrdinové Fielding a paní Moorová. 3. politický román 4. zhoršení možností komunikace mezi lidmi, protože lidé jsou zahleděni příliš do sebe a příliš ulpívají na předsudcích. Snaha použít ve své době moderních prostředků - řada symbolů, které mají vždy racionální a konkrétní jádro (scéna v jeskyních s ozvěnou - symbolismus). Forster vyjádřil názor, že Indie bude svobodným národem a teprve pak se ti dva (Indie a UK) nakonec přece jen sejdou (symbolicky Azíz a Fielding). |
Závěr |
Dílo vyšlo v době
líbivých módních směrů, proto
nejdříve ve světě zapadlo. Dnes oceňujeme jeho novost,
myšlenkovou i formální neotřelost, kterou přesto
zřetelně navazuje na nejlepší tradice anglického
románu. Forster patří do skupiny z Bloomsburry vedle autorů jako V. Wolfová, T. S. Elliot, L. Strachey, B. Russell. |
Další tituly |