Místo a čas děje |
benediktýnský klášter někde v severní Itálii (důsledně se autor nezmiňuje), konec listopadu 1327 - období tažení Ludvíka Bavora do Itálie, ještě doznívají ohlasy povstání fra Dolcina (z roku 1307) |
Hlavní postavy |
mladý benediktýn Adso z Milku, františkán Vilém z Baskervillu, inkvizitor dominikán Bernard Gui, opat Abbo, slepý Jorge, mniši Severin, Ubertin, Malachiáš, Bengt, Salvátor, Alinardus, Berengar |
Děj |
Adso a Vilém dorazí do opatství a Vilém je pověřen vyšetřováním smrti mnicha Adelma (nakonec se ukáže, že šlo o vraždu). Při vyšetřování se objeví řada věcí týkajících se knihovny. Vilém však nedostane povolení podívat se do ní. Mezitím dojde k dalším úmrtím a je zřejmé, že v opatství někdo zabíjí. Postupným vyšetřováním (a logickým uvažováním) se Vilém dostane k myšlence, že ve hře je jakási zakázaná kniha, ale do místnosti, ve které je uložena, se mu nepodaří proniknout. V průběhu vyšetřování dorazí také inkvizitor Gui a hned přistihne Salvatora, kterého donutí přiznat se ke kacířství. Vilém zjišťuje, že oběti byly zřejmě otráveny, neboť mají zčernalé konečky prstů i jazyk. S přispěním Adsona Vilém rozluští heslo ke vstupu do místnosti "finis Africae," ve které je uložena kniha. Zde se potká se starým Jorgem, který se přizná k otravám, jed potřel na papír knihy a olíznutím prstů se dostal do úst. Ona zakázaná kniha je druhá kniha Aristotelovy Poetiky, a to její jediný existující exemplář. Vilém s Jorgem se však dostanou do sporu, Jorge se pokusí Viléma s Adsonem zavřít v labyrintu knihovny. Když pozná, že se mu to nepodaří, zapálí knihovnu. Požár se díky obrovskému množství knih rozšíří a celé opatství lehne popelem. Tak je také ztracena navždy ona Aristotelova kniha, jejíž část navíc Jorge pozřel ještě předtím, než zemřel v plamenech. |
Forma díla |
Je otázka, co vlastně Eco napsal - historický román,
detektivku, průřez středověkým myšlením, koláž středověkých textů nebo
alegorii současného světa? Problém pojmenování reality je v textu obsažen v několika rovinách : a) historická - problém realisté vs. nominalisté b) semiotická praxe - interpretace znaků. Po formální stránce: tři úvodní texty, vlastní děj románu rozdělen po dnech, ty ještě na další podkapitoly s titulky, román napsán v první osobě (ich forma), v minulém čase, ve formě vzpomínek (zápisků) Adsona, do děje vkládány ony historické odkazy, diskuse o kacířství, řada latinských citátů z Písma, odkazy na další knihy, použití slangu i vulgarismů v latině. |
Závěr |
Podle Eca je podstata uměleckého textu v jeho
mnohoznačnosti, neboť nabízí několik možných interpretací. Dvojice mnichů
prochází celou světovou literaturou od jejích počátků. Tedy je to příběh o
knihách? Text je konfrontací poznání s poznáváním, formy s děním, jehož
složitá výstavba překonává mnohá klasická díla detektivního žánru. Ecova kniha je hra se čtenářem. Ohromuje znalostí středověkého myšlení a středověké i současné estetiky, znalostí semiologie, struktury literárního díla a vztahu mezi dílem a jeho konzumentem. |
Další tituly |
řada esejí o literatuře, Foucaltovo kyvadlo, Ostrov včerejšího dne |